ZÁVODY V PROSTĚJOVĚ
ZÁVODY V PROSTĚJOVĚ
V sobotu 12.5.07 jsme se ráno v sedum vypravili na závody do Prostějova. Celkem 3 plné auta dospěláků, dětí a hafošů.Člověk by nevěřil, kolik se toho do tří aut vejde ( 9 dospěláků , 4 děti , 12 psů ) To by policajti čubrněli :-) .
Na místo jsme dorazili včas , bez nějakého většího kufrování. Jen jedno autko nám malinko vybočilo z trasy. Obhlídli jsme terén, vyvenčili Krakeny a hurá sledovat , co nám to staví za tratě.
Začínalo se jumpingem. Pěkná trať , která ovšem začínala pro nás nemile...... po první překážce následovala skočka, ale vedle ní záludný tunel, který si samozřejmě Ebinka nenechala ujít. Je pravda, že Kačka podcenila hlídání Ebinky na startu a ta jí utekla......... přímý směr tunéééééél......... huráááááá. Poté si trasu docela pěkně doběhla.
Další byly zkoušky. Trať pro LA1 byla krásná, jednoduchá, jen s malými chytáky. Veřila jsem, že tentokrát to holky zvládnou bez diskvalifikace.Ebču jsme jako vždy pořádně vyběhaly a vyvenčily před startem. Já si šla chystat kameru a Kačka mezi tím čekala s Ebinkou na startu. Jak tak moc chtěla doběhnout, byla nervozní a Ebču cvičila poslušnost. To neměla dělat. Teď už to ví sama. Musí si s ní hrát. Nepomůže poslušnost před startem. Takže při prvním Ebčiném zaváhání a chybě zavolala -ke mně- a ta místo toho navětřila rypáčkem a huráááá za mnou na místo ,kde jsem natáčela. Nikdy tohle ještě neudělala na závodech. Je zvyklá i při tréninku, že se pohybuju kolem. Agility poběží s každým. Miluje ho. Takže další diskvalifikace a Kačky pláč........ Ani parkur si nedoběhly. A to mě mrzí ze všeho nejvíc. Naše zásada je..... vždycky jakkoliv doběhnout do cíle. Je to potěšení, hra, zábava...........
A pak nastala ta nešťastná chvíle. Ebinka cítila, že udělala něco špatně. Kačka s ní nemluvila. Vysvětlila jsem jí, proč to Ebča udělala. P ak jsme si ji šly udobřovat do potoka. Miluje vodu. Plave a skáče všude , kde může. Kousek od cvičáku tekl potok. Chvíli jsme jí tam házely klacíky a ona nadšená plavala a skákala. Nebyla jediná, která se tam koupala. Každý pejsek , co šel kolem , tam šupl aspoň se ovlažit. A co se nám stalo...... Ebinka vylezla z vody a najednou pod ní kaluž krve. Pořezaná zadní tlapka. ( ŘEKLA BYCH , MÁLEM UŘÍZLÝ CELÝ PRST :-( ) Nějaký hulvát tam hodil rozbitou pivní láhev. Našli ji později. Takže jsme měly odzávoděno. Ale to je to nejmenší. Teď si hlavně přejeme , aby se jí nožka dobře zahojila.
CHTĚLA BYCH MOC PODĚKOVAT NAŠIM KAMARÁDŮM ZE CVIČÁKU, KTEŘÍ HNED PŘIBĚHLI NA POMOC S LÉKÁRNIČKAMA A SLOVEM PODPORY A HODNÉ PANÍ VETERINÁŘCE ( JEDNA ZE ZÁVODÍCÍCH ) , KTERÁ EBINCE NOŽKU OŠETŘILA.
Mezi tím, co jsme s Ebinkou v náručí sledovaly další běhy , se strhla bouřka. Déšť , nedéšť, pokračovalo se v závodění. Jen s menší pauzou. Musím podotknout, že jsem ještě v Prostějově na závodech nebyla , ale už jsem slyšela o jejich úžasných cenách. Opět nesklamali. Pelechy pro pejsky, volejbalové míče, hodinky, hračky, tašky a taštičky...... no prostě paráda.......
Po rozdání cen - hurá domů..... A den blbec pokračuje..... Jedné z našich kamarádek upadlo na cestě zpět kolo od auta. Ohromný pocit, když si tam veze své půlroční miminko a dvě další spolucestující. Naštěstí se nikomu nic nestalo. Vše dobře dopadlo.
Asi dlouho budeme na tyhle závody vzpomínat........